Paul Cézanne

Spolu s Gauguinem a van Goghem byl Cézanne jednou z klíčových postav postimpresionismu. Obrazy Paula Cézanna jsou technicky velmi složitými díly. Jeho pojetí barvy, linie či světla vytvořilo v malířské tvorbě mezníky a otevřelo dveře Braqueovu a Picassovu kubismu. Zájmem o překonání vztahů mezi skutečností a jejím uměleckým ztvárněním kulminují v Cézannově díle veškeré tvůrčí impulzy konce 19. Století.

Paul Cézanne se narodil 19. ledna 1838 v Aix-en-Provence ve Francii v rodině kloboučníka, později bankéře.

Je životní láskou se stalo malířství, což však jeho otec neviděl moc rád. Přesto, že se otec snažil přimět syna ke studiu práv na univerzitě v Aix, nepodařilo se mu Paulovu lásku k malířství potlačit.

V roce 1861 se Paul usazuje v Paříži a navštěvuje Académie Suisse. Většina jeho tvorby je podána velmi osobitým způsobem, od počátku inklinuje spíše k expresivnějšímu než akademickému projevu. V Paříži však dlouho nevydržel a i přes naléhání přátel z řad malířů, se vrátil do Aix a nastoupil do otcovy banky. Ve finančnictví se mu však nedařilo a tak se po nějakém čase vrátil do Paříže a pokračoval ve studiu, na Académie Suisse, kde studoval techniku svých oblíbených malířů, ať už z řad legend či svých současníků.

V letech 1863-1870 střídá pobyt v Paříži s pobytem na jihu Francie. Po vypuknutí prusko-francouzské války se uchyluje na venkov, aby se vyhnul narukování. Tady žije s dvacetiletou knihařkou Hortensií, se kterou se oženil až roku 1876. Po uklidnění politické situace se vrací do Paříže a tentokrát ovlivněn impresionismem začíná své nové umělecké období. V té době byl jeho největším vzorem a přítelem Camille Pissaro. Spolu tvořili a vzájemně se ovlivňovali.

Stěžejním pojmem jeho tvorby je pocit. Při ztvárňování reality vnáší do svého díla své vlastní pocity. Bohužel jeho díla nebyla tehdejšími kritiky ceněna, naopak sklízel tu nejhorší kritiku. Jediný, kdo jeho dílo chápal, byl Georges Rivière.
Po takových zkušenostech odmítl dále vystavovat a uchýlil se do Provence, kde se věnoval krajinomalbě, koupajícím se postavám a ztvárňováním Hortense, se kterou zde žil.

První Cézannovu samostatnou výstavu uspořádal Ambroise Vollard v roce 1895. Jeho obrazy v té době již tolik neprovokovaly. Bohužel se ale stále prodávaly pod cenu. Cézanne však netoužil být úspěšným umělcem, malířství bylo jeho láskou, která ho naplňovala. Paul Cézanne zůstal po většinu svého života nepochopen veřejností a kritikou, teprve až na konci života byla jeho díla oceněna.

Ve stáři trpěl vlivem cukrovky velkou únavou, silnými bolestmi hlavy a nakonec i ztrátou zraku. Zemřel v 67 letech na následky nemoci.

Většinu předmětů na tomto zátiší můžeme spatřit i na jiných zátiších od konce roku 80. let 19. století: zelená glazurovaná váza, láhev rumu, džbán se zázvorem v proutěném pouzdru, mísa jablek, bílá látka a modrý vzorovaný závěs, který sloužil jako ubrus.

Cézanne - Galerie mistrů
Joana Torres
Monografie malířské osobnosti, bez níž by se dalo jen stěží pochopit to, co se rozumí postimpresionismem. Publikace představuje v chronologickém řazení obrazy, jež jsou z hlediska techniky velmi složitými díly. Cézannovo pojetí barvy, linie či světla se stalo mezníkem, který poznamenal směr vývoje malířství.

Vydalo nakladatelství Rebo