Dovolená

Dovolená se nám pomalu krátí, už jen tři dny a letíme domů... Je tu krásně, naše pláž je jako dělaná pro děti a taky pro surfaře. Je tu mělko, a tak se není čeho bát, když malá mizí ve vlnách. Možná i sto metrů od pláže by dosáhla na dno. Já tak daleko nebyla, tak nevím ;-).

Ve čtvrtek jsme si udělali krásný výlet na západní pobřeží Lefkady. Brzy ráno, nádherná pláž, čisté azurové moře, vlny krásně houpají. Voda trochu chladnější a přesto se do ní chodí samo. Prostě lážo plážo... Sedám na břeh do písku, ale jsou tu i oblázky a já hledám kulaté vhodné k odrátování.

Jediné, co kalí naši radost je zpáteční výstup po třech stech schodech. Zjišťuji, že stav mého dýchacího ústrojí je chabý. Vyjdu 26 schodů a musím odpočívat, 20 schodů, 15 schodů. Nakonec to beru asi po deseti. Uf, jsem polomrtvá nahoře, ale říkám si, že to stálo za to. Ta krásná pláž pode mnou je jako sen. Ještě před chvílí jsem plavala v těch vlnách. Nezapomenu.

Obědváme a plánujeme další cestu. Chceme se podívat na místo, kde jsme byly před osmi lety (možná sedmi, přesně si to nevybavuji). V Nidry si zavzpomínáme na zdejší gyros, na pláž, ze které je výhled na Onasysův soukromý ostrov Skorpios (snad ty názvy píšu správně). Prolézáme zdejší obchůdky se suvenýry a stýská se nám po zlatých českých ručičkách. Made in Ťaman je snad všude, ach jo.

Ještě okoupat a vracíme se zpátky do Vassiliky na naši mělkou, větrnou, ale také krásnou pláž.

Nevydržela jsem to a několik kamínku jsem už odrátovala. Až budu mít fotky v počítači, tak vám je ukážu a budete je moci i koupit. Také se tu narodili tři Dodové z fixy mého manžela. Dodo má taky rád moře, však uvidíte.

Zatím se loučím, musíme do Vassiliky oslavit dnešní Zuzankovský svátek.

Krásné léto všem, Amélka.