Vyšívání a šití

Včera jsem musela. Asi to znáte, všude kolem plno nezáživné, netvůrčí práce volající po vás, ale vaše tvůrčí já slyší docela jiné volání. Musíte tu věc zrealizovat. Stále se vaše myšlenky vrací k tomu nápadu, k té kresbě, náčrtu... televize netelevize, fim nefilm, sedíte před ní a kreslíte na papír, navlékáte korálky, stříháte látku... Já seděla v posteli, před sebou papírek s náčrtkem a velký balicí papír pro nakreslení střihu v originální velikosti. Dolaďuji návrh, vybarvuji pastelkami. No ale stejně vím, že papír je jen papír, chce to vzít do ruky látku, stříhnout do ní, sešít, dořešit postup, detaily...

Brož je taková třešnička na dortu. Detail, který přitáhne pohled a podtrhne krásu celku.

Ráda zdobím své tašky brožemi. Nedávno jsem se probírala těmi, co jsem už vytvořila a napadlo mě je poskládat do jednoho blogu.

Ráda kombinuji různé materiály a techniky. Na mých brožích najdete plst, kůži, satén, plátno, stuhy, drátky, nejrůznější koráky, knoflíky, příze, flitry... Některé jsou jen šité, jiné háčkované, lepené i ty jejichž konstrukci tvoří drátek.

Nejčastěji tedy vznikají jako doplněk k tašce, abych jimi barevně doladila celkový vzhled. Inspiruje mě látka, ale i sám materiál, ze kterého brož vzniká. Rozhodující je barva. Teprve potom hledám tvar, který bude korespondovat jak s taškou, tak s materiálem...

Většinu broží jsem vytvořila v několika exemplářích, což dělám ráda, protože se díky tomu zdokonaluji. První kus je vždy tak trochu pokus, ale také se těším na nové projekty. Obojí je fajn.

Tak jsem se rozhodla pro novou taktiku. O co se tu vlastně jedná?

Protože mi často přicházejí dotazy, zda budu šít nové tašky, jestli bude nějaká volně v prodeji, jestli bych ušila tašku v těch a těch barvách... zatímco mi doma leží nakoupený materiál v úplně jiných barvách, krásný materiál, na který se těším a ne a ne se k němu dostat, rozhodla jsem se na to jít od lesa. Oblíbený střih zůstává. Zájem je o jinou variantu této tašky, protože se přece nechceme potkávat s tou samou taškou kdykoli vyjdeme do ulic. Stávající tvar tašky má své výhody, pro který se ho budu nadále držet. Je objemný, působí žensky, má netradičně řešené uši a možná ještě něco, o čem ani netuším...

Sukně, taška a polštář, co mají tyto tři věci společného? No, třeba to, že se dají ušít, nebo že jsou měkké, příjemné... a nebo, že jsem je právě ušila.

První zářijové dny se nesly v duchu začátku školního roku. Mám tři děti, takže u nás bylo rušno. Čekalo nás spoustu nového. Běžně nového, jak už to tak na začátku nového školního roku bývá.